Název

Rastislava,pražská krysule,díl druhý

Popis

Kdo má fenku,většinou chce štěnda.Ani my nebyli jiní.Ovšem s tím rozdílem,že fenečka nemá žádný zdravotní problém a pejsek bude nejlíp 100%.
Tou dobou jsem byla v klubu krysek,ale nějak se mi sem tam něco nepozdávalo.Rozhodně jsem ale potom dokázala posoudit,co je krásný pes a co nikoli.
Jak se říká:všechno zlé je k něčemu dobré :poznala jsem pár bezva lidiček,i pár vychcánků,kteří když jim člověk nedal psa do spoluvlastnictví,nebo neprodal,dokázali být neskutečně hnusní.A dodnes se nezměnili....
Tak jsem teda hledala psa -a na sletu v Milovicích našla.Byl to krásný,nízkonohý pejsek tenkrát bonitační referentky,která ale bydlela dost daleko.Nějak jsem nechápala,jak může s klídkem porušit klubový řád ohledně krytí....ale jak jsem se později dověděla,dělal to kde kdo.
Co mě tam tenkrát udivilo bylo,jak se pár lidí rozplývalo nad tím,jak je Rajulka krásná,nízkonohá....s tím,že jim poslední dobou všechno přerůstá....a někteří nevěřili,že je bez PP.
..................
Tak jsem pejska hledala jinde.Našla jsem nepříbuznou krev,krásného malého pejska,jeho tatík bydlel skoro vedle.....jenže jak se později ukázalo,majitelé byli dobří překupníci.
Vzali si pejska...který skončil kdoví kde a to,co bylo ústně domluveno,to neplatilo.Vysmáli se mi,sbalili psa a nazdar.
Fenečky díkybohu skončily v dobrých rukou a i když jsem se rozhodovala,kterou nechat,nakonec šly obě.Nejvíc mi k srdci přirostla Štěpánka -to byla celá Rasťa.
Bohužel,po mamince zdědila zvědavost a určitě i lovecké vlohy,protože jí po pár letech přejelo auto.Pán byl chudák nešťastný a volal mi,jestli ještě nechovám,že by si určitě vzal další.
Herinka byla mikro,v dospělosti 1,75 kg -nádherná.....a pokud jí něco nezakouslo,komanduje u "Herinků" celou psí smečku.
Nikol snad taky ještě žije.
Každé štěndo dostalo malou výbavičku a smlouvu,protože jeden nikdy neví.
------------
Po štěndích se ale Rajce zase trošku zhoršily nožičky.....což škarohlídi komentovali tím,že má čéšky dědičně v háji.
Což byla blbost.Měla to po úraze ve štěndí věku,kdy zůstala sama doma,když jsme šli opékat k řece,ale nechtěli jsme jí brát,aby malou všetečku nenapadlo zkoumat hloubku vody,nebo teplotu ohně.
Jenže do půlhoďky přišla bouřka a malinká se sama doma bála a jediné bezpečné místo byla má postel,značně vysoká.
Skákala,škrábala se a dopadala na zadní nožičky.Jenže to nikdo nepředpokládal,protože postel byla proti ní dobře 4x tak vysoká.
Takže když jsme doběhli zmáčení domů,prdelka seděla na posteli a vedle ní bylo veliké kadí.Vůbec jsme se nezlobili,prostě měla strach.
Takže bylo jasno,že bude muset dřív nebo později na operaci.a s chovem byl konec.Sice by to štěnda neměly,ale nechtěla jsem jí nožičky zatěžovat....
A tak má Rarů v obou zadních drátky,což jí mnohdy znevýhodňuje oproti ostatním psům.Díkybohu na některých voříškiádách mají osvícené pořadatele a tak mají kategorii handicap,tudíž si mohla i Rajčinka zasoutěžit mezi svými a né v konkurenci zdravých psů,kde skoro stejně nikdy neuspěla.
Navíc když má na boku ještě bulku,ale né tukovou,ale z doby,kdy jí,mámu a Leňu pohryzli dva agresivní dementi celoročně zavření v garáži,odkud utekli.mámu kousli do brady,Leňu na záda a zadek a Rajce vykousli kus stehna......

Kategorie a štítky

Nastavení