Název

naša oblíbená a stále skvělá Vandrácká 50-ka /2.4.2016, 35km/

Popis

Popravdě -letos jsem vůbec nevěděla,jesli na startu budu.
Po tragédiích koncem roku sem byla na kašu :představa,že jdu tam a tam,kde jsme šli s bráchou,a ještě hůř -co jsem šla s babí,kde jsme s babí opékali,kde jsme s babí přespaly..../myslím babí Rajčánku/...mě spíš děsila.K tomu to zdraví....
No ale nakonec sem si řekla,že to zlomím a pudu.Aj proto,že jsem nesla kameně Jurovi,co je měl slíbené snad půl roku a vůbec -kde by člověk potkal hned tolik fešných chlapců,jak v jeho pořadatelském týmu?
A když jít,tak rovnou moju oblíbenu 35-ku.
Podotýkám,že za stejný čas co 35-ku ujdu ve Chřibech 50-ku....
-------------------
celkem bylo letos 880 lidí,20-ka 605 lidí,35-ka 185 lidí,46-ka 2 lidi,50-ka 64 lidí,cyklo 50-ka 22 lidí,cyklo 65-ka 2 lidi -jen teda někteří nešli,ale vezli se autem,tu kus,tu další kus ...to neni nic na mně,když to dát,jedině po svých
...............
Doprava byla opět naprosto geniální,neboť ouřada názor nezměnil a tak jede první autobus notně pozdě,což se vyřešilo přes Juru a jeho skvělé chlapce,navíc ČD opět nezklamaly...času dost.....ale nakonec se to stihlo tak akorát.
Kousek za startem nás pozdravil starý dědo a to mi taky dodalo chuť jít dál.
Cesta byla fajn,tentokrát za dprovodu mámy a Citrína,který má dost velké zdravotní problémy.
Neustále jsem zdržovala -něco vyfotit,tam zase čumět...a máma se moc nevzdalovala,protože číst v mapě je pro ní asi jako pro mně číst technickou příručku.
Nad Korytnou voněl v lese medvedí česnek a přibyly kmeny přes cestu.Na Hrabině na kládách byla opět tradiční zastávka,nejen naše,zatímco někteří vydrželi až na Kamennú búdu.
Cestou hore k Javorinke jsem vzpomínala na naši listopadovou krasojízdu s Rynglí,kdy jsem to vzala přes Mechnáčky a letecký pomník a pak neznačenou na červenou značku na Javorinku a to jen proto,že tam hráli skvělí Flower Creek.
Tentokrát jsem se na Javorinke moc nezdržovala,ale ten chleba se sádlem,tomu jsem zasej neodolala.Kluci sa mi smáli -dělám od pondělka do pátka na škvařeném sádle a v sobotu na pochodě ho žeru zas.....i když od jiného dodavatela.
Cestou z Velkej do Květnej sem sa skoro rozbrečela ....sněženky....hned jsem vzpomínala na náš sněženkový čundřík s babinkou Rajčankou....
Ve Květnej sa cosi kopalo,tuším že trúbele na plyn,no a cestú na Novú Horu opět fronty mravců.
Brrr...člověk nemože,ale musí běžet,nebo je má v nohavicách a na botech.
Na Novej Hoře máme taky takový náš krásný čundrplacíček.....
Pak už to bylo v klidu,sucho,značky sa neschovávaly,jen Ciroško sa nésl,protože už to nezvládá.
Působí dojmem přežraného psa,ale skorem nic nežere -asi sa mu zasej vrátil už 2x operovaný nádor.....
Na Ká trojce jsem zasej vzpomínala -s těmi nejlepšími lidmi jsme tam opékali a co sa řeklo...je pomedzi nami!
Tam jsem si sedla,jedla.....a fotila trošku víc.
Na Lubnú sme došli dobře:kluci to pokácené zaznačili perfektně!
No a cesta do cíla -jedna velká pohoda.Jen jsem ještě splkla s Jurú a šlo sa na autobus.
Vlak ze Broda navazoval -jen ti idioti vymaštění sparťanští,co jeli ze Hradišťa -těm bych řitě nakopala!
Horší jak polští baníkovci...bordel,řev.....tož jak fotbaloví bordelníci.
Dom jsem dolezla jak šnek,spočítala čas /9 hodin a 50 minut!!!!!/,najedla se a šla spát.
Takže :kamarádi-DĚKUJEME!!!!!!!

Kategorie a štítky

Nastavení